Vycházky pro děti z nejstarších ročníků MŠ jsou naučnou a pro děti zábavnou aktivitou, která vhodně doplňuje další formy vzdělání a podporuje zdravý rozvoj dětí. Průvodci využívají především názornost a dětem blízké formy učení, tedy hry a příběhy, kterými dětem přibližují prostředí, ve kterém většinou žijí, vyrůstají a navštěvují svou školku. 

Zapojením přirozené dětské hravosti a zvídavosti se zvyšuje základním povědomí o městě i čtvrti.  Vycházky také přispívají k budování základů vztahu k místu, ve kterém žijeme a vytváří tak předpoklad pro budoucí větší zájem dětí o dění v místě bydliště. Prostřednictvím jednotlivých her se u dětí dále rozvíjí pohybové, společenské i komunikační schopnosti.

​

Nabízíme  3 typy  komentovaných    vycházek:

​

• Expedice: Vinohrady nebo Žižkov?

  • ​Dvojdomek bratří Čapků (ulice Bratří Čapků, Vinohrady, lze zmínit například u: ZŠ Karla Čapka na Kodaňské, památník bratrů na náměstí Míru, sady bratří Čapků u vinohradské vodárny, v blízkosti dvojdomku na Vinohradech, ...) byl sídlem slavného výtvarníka a spisovatele Josefa, jakožto i jeho bratra Karla. Základy jejich tvorby jsou předmětem obecného rozhledu, tvorba K. Čapka může být nejmladším posluchačům zpřístupněna například ve formě knihy Dášeňka čili život štěněte, která v tomto domě pod rukou spisovatele také vznikla... Když se to narodilo, bylo to jenom takové bílé nic, do hrsti se to vešlo; ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali jsme, že to je psisko, a protože jsme si přáli mít psí holčiečku, dali jsme tomu jméno Dášeňka...14 Bratr Josef se zapsal do dějin literatury prostřednictvím svého bratra, pro kterého vymyslel slovo robot, jedno z českých slov, které si našlo cestu do většiny světových jazyků. Oba významní umělci sdílí dioritový pomník na náměstí Míru, přibližně před budovou Vinohradského Divadla, ve kterém také oba působili. • Jednou z dominant oblasti, kterou lze označit za pomezí Vinohrad a Žižkova (avšak na vinohradské straně) je jistě Náměstí Jiřího z Poděbrad, v jehož středu se nachází kostel Nejsvětějšího srdce Páně, unikátní stavba slovinského architekta Josipa Plečnika, jenž působil v Praze za první republiky. Režné zdivo s vystupujícími cihlami symbolizuje královský hermelín, kovová báň na věži zase vladařské jablko. Nepřehlédnutelnou ozdobou jsou však především největší české hodiny o průměru více než sedmi metrů. Stanice metra a přilehlá fontána jsou v duchu minulého režimu vyzdobeny tématy "Jiří z Poděbrad - český král" a "Sjednocená Evropa". • V sousedství se nachází jedna z nejvýraznějších dominant celé Prahy - Žižkovský vysílač, či Žižkovská televizní věž. Jeden z ústředních prvků pražského panoramatu, nejvyšší stavba ve městě. Svým tvarem může připomínat například kosmickou raketu (s tímto tématem pracuje také doprovodná brožurka - viz přílohy), a krom hotelu o jednom pokoji, vyhlídkové plošiny a restaurace, plní svou hlavní funkci televizního a rozhlasové vysílače. V noci je nasvětlena, nejčastěji v barvách státní vlajky. Její vzhled je okořeněn sochami miminek od sochaře Davida Černého. U vysílače je zajímavé zmínit i emoce, které stavba vyvolává. Zřejmě každý slyšel jak kritiku jejího vzhledu, tak obhajobu jejího nezastupitelného místa při pohledu na Prahu. Tyto emoce se nelimitují pouze na české prostředí, ale jak informuje výstava ve vyhlídkové plošině věžě, následující instituce zařadily Žižkovský vysílač do svých výběrů podivných staveb: australský Virtual Tourist jako druhou nejošklivější stavbu světa, americká CNN jako jednu z deseti nejošklivějších na světě a The Telegraph do své nejošklivější "dvacítky".15 Jak se asi líbí dětem? • Smutnou skutečností je, že stavbě vysílače musel z velké části ustoupit již tak značně poškozený židovský hřbitov ve Fibichově ulici. Jeho zrekonstruovanou podobu nýní můžeme vidět nedaleko úpatí věže. Mezi náměstím Jiřího z Poděbrad a Věží prochází Ondříčkova ulice, v této části města katastrální hranice obou čtvrtí, tedy Vinohrad a Žižkova. Bylo by pro děti zajímavé zmínit, nebo i symbolicky vytvořit, "bránu na Žižkov"?16 • Na území Vinohrad se dále nachází velké množství staveb, parků a dalších míst, jež je možné alespoň okrajově (nebo při přesunech) zmínit. Patří mezi ně například elegantní věž Vinohradské vodárny, velmi neobyvkle řešená věž Husova sboru na Vinohradech, Vinohradská tržnice, Vinohradská knihovna, Škola Na Smetance, Riegrovy sady (ve směru od Žižkova při příchodu ulicí Na Švihance se nachází dětské hřiště U Draka) a Vinohradská sokolovna, náměstí Míru a kostel svaté Ludmily, Národní dům na Vinohradech, Gröbova vila a Havlíčkovy sady a mnohé další. O většině těchto staveb se lze dočíst z mnoha zdrojů, například ze série Pražské domy vyprávějí... ​​

​

• Expedice: Od knoflíků přes hedvábí za pokladem starých Vršovic

  • ​Mezi náměstím Jiřího z Poděbrad a Věží prochází Ondříčkova ulice, v této části města katastrální hranice obou čtvrtí, tedy Vinohrad a Žižkova. Bylo by pro děti zajímavé zmínit, nebo i symbolicky vytvořit, "bránu na Žižkov"?16 • Na území Vinohrad se dále nachází velké množství staveb, parků a dalších míst, jež je možné alespoň okrajově (nebo při přesunech) zmínit. Patří mezi ně například elegantní věž Vinohradské vodárny, velmi neobyvkle řešená věž Husova sboru na Vinohradech, Vinohradská tržnice, Vinohradská knihovna, Škola Na Smetance, Riegrovy sady (ve směru od Žižkova při příchodu ulicí Na Švihance se nachází dětské hřiště U Draka) a Vinohradská sokolovna, náměstí Míru a kostel svaté Ludmily, Národní dům na Vinohradech, Gröbova vila a Havlíčkovy sady a mnohé další. O většině těchto staveb se lze dočíst z mnoha zdrojů, například ze série Pražské domy vyprávějí...celosvětovou produkci patentek a knoflíků a význam firmy především v meziválečném období. Při pohledu ze spodní části náměstí směrem k továrně je dodnes patrné velké logo firmy na jedné z budov. Také toto logo má svůj příběh a své jméno. Dívka s patentkou přiloženou před levé oko se nazývá Miss KIN (první písmena z koh-i-noor) a autorem olejomalby, na základě které bylo logo vytvořeno, je velikán českého umění František Kupka (Waldes byl jeho sběratelem a mecenášem). • S Waldesovou továrnou souvisí také nárožní, stavebně zajímavá budova č. p. 262, která svého času sloužila jako Waldesovo muzeum. Waldesovy sbírky zde úzce souvisely s jeho předmětem podnikání a k vidění tak byly nejrůznější moderní i historické sponky, knoflíky, gombíky, spínadla a podobné exponáty. Všechny děti jistě používají knoflíky či jiná spínadla, je tak na místě připomenout, že tato část Vršovic svého času vyráběla nejrůznější spínadla "takřka pro celý svět". Ulice Moskevská - lipové stromořadí Vršovické náměstí - Staré Vršovice • Stadion Bohemians - "vršovický Ďolíček". Známý pražský stadion tradičního fotbalového klubu. Jméno klubu odkazuje na slavnou cestu fotbalistů až do daleké Austrálie v roce 1927. Právě pro tuto cestu si původně pouze propůjčili název bohemians (Češi). Do Čech se vrátili i s dvojicí darovaných klokanů, na základě kterých si klub ihned osvojil nové logo. Tisíce kilometrů od břehů Austrálie, pro klokany přirozeného prostředí, tak již takřka 100 let existuje fotbalový tým se zeleným klokanem ve znaku - Bohemians 1905. V doprovodné brožuře určené zúčastněným dětem je fotbalu věnovaný jeden oddíl, konkrétně se věnuje mimojiné pravidlům kopané a klubovým barvám Žižkovské Viktorky. V případě Bohemians jsou jimi bílá a zelená.17 • Dominantami náměstí jsou budova vršovického Sokola (v brožuře je zmíněn mimojiné hrob spoluzakladatele a ideového vůdce Sokola Miroslava Tyrše) a především z mnoha míst viditelný a díky své 26 metrů vysoké věži dobře rozpoznatelný Husůs sbor. Na jeho věži spočívá tradiční husitský kalich. V zázemí budovy Husova sboru také sídlí jediné repertoární profesionální divadle v celé oblasti Prahy 10 - vršovické Divadlo MANA, v jehož repertoáru najdeme díla často spojená s kutlurním prostředím Vršovic stejně jako díla klasická nebo aktivity pro děti.18 • Kostel Svatého Mikuláše je nejstarší stavbou celých Vršovic. Kaple je tu zmiňována již v období kolem roku 1000, současný barokní vzhled kostela se datuje do 17. století. Na kostelní věži jsou hodiny, u stěny kostela k náměstí je socha tradičního českého patrona sv. Jana Nepomuckého (možnost zmínit legendu). • Bezpochyby jednou z nejreprezentativnějších budov náměstí a celých Vršovic je bývala občanská záložna či spořitelna (pro další informace o této i dalších stavbách se nabízí množtví odborné literatury, např. série knih Pražské domy vyprávějí I - VI19). Ranherka a Heroldovy Sady • Ač je tato stavba v povědomí (nejen) vršovických obyvatel zapsána jako Vršovický zámeček, historicky přesnější je v tomto případě její označení odkazující na rodinu, která se o její výstavbu zasloužila, tedy Rangherka. O tom, že většina svahů, které dnes tvoří čtvrti Žižkov, Vinohrady a Vršovice, byly od středověku ve velké míře osety vinicemi jsme se již zmínili. Italská rodina Rangheri (především Giuseppe - Josef a jeho syn Enrico - Jindřich) se však v oblasti Vršovic a de facto celé Praze zasloužila na přelomu 18. a 19. o značný rozvoj hedvábnictví. Rangherka případně zámeček tedy není zámkem v pravém slova smyslu, tato budova sloužila k chovu bource morušového, nočního motýla a současně tvora schopného produkce přírodního hedvábí. Přilehlé Heroldovy sady pak sloužily k pěstovaní moruší, ovocných stromů, jejichž listy jsou jedinou přirozenou potravou bource morušového. Ke konci 19. století se vlastníkem usedlosti Rangherka stala obec Vršovice, došlo k vykácení morušového sadu a přejmenování na Heroldovy sady. Stalo se tak k poctě starosty, místního rodáka a zvelebitele Vršovice, Josefa Herolda.Ulicí Smolenskou k Havlíčkovým sadům ("Grébovka") • Havlíčkovy sady byly původně zahrada vily přezdívané po svém staviteli a majitely Moritzi Gröbem. Na jižním úpatí kopce se dnes pěstuje vinná réva.  V parku se dále také nachází jezírko, grotta a dětské hřiště a je tak vhodným a bezpečným místem pro ukončení vycházky.

​

• Expedice Republikou Žižkov

  • ​Jedním z tradičních pražských parků je žižkovská Parukářka, pokrývající Vrch svatého Kříže. I tato oblast byla v dřívějších dobách plna viničních svahů, název parku potom odakazuje na usedlost, kterou svého času vlastnil známý parukář. Lesopark poskytuje možnost volné hry i pohybových aktivit. Z různých části vrchu je potom dobrý výhled na část Prah a především na Žižkovský vysíláč, vrch Vítkov, ale také třeba na Pražský Hrad. Obě tyto dominanty Žižkova, tak lze zahrnout do názorného vyprávění bez nutnosti vydat se přímo k jejich úpatí. Na Parukářce jsou mimo jiné dětská hřiště. V závislosti na itineráři procházky se nabízí jako možné místo ukončení procházky. • Nenápadný kostelík, který se nachází na okraji hřbitova přilehlému k Olšanskému náměstí je zasvěcen svatému Rochovi, tradičnímu patronu a ochránci proti morovým epidemiím. Jak je z dedikace danému patronovi patrné, i původ kostela a všech žižkovských hřbitovů, je spjat s morovými epidemiemi pozdního 17. století. Autorem 54 návrhu kostela je zřejmě známý pražský architekt období baroka J. B. Mathey a jedná se o nejstarší kostel v katastru Žižkova. Neopomenutelnou dominantou celé oblasti jsou zcela jistě hřbitovy. Kompex celkem 12 hřbitovů sestává z Olšanských hřbitovů a na druhé straně ulice Želivského z hřbtitova Židovského a vojenského. Jedná se o největší pohřebiště v Praze a v célé České repulice. Celkový počet pohřbených přesahuje dva miliony osob a je zde pohřbena řada významných osobností uplynylých století. • V bezprostřední blízkosti parku Parukářka se nachází na první pohled nepříliš nápadná budova, na jejíž zvláštní historii upozorňuje jen plaketa u vstupu a kovový nápis v úrovni druhého patra. Milíčův dům je dnes mateřská školka, která dodnes pečuje o odkaze muže, který stavbu této prvorepublikové vzdělávací a společenské instituce určené všem dětem bez rozdílu, inicioval. Přemysl Pitter, kazatel, publicista, pacifista a humanista, je mimo svou před i poválečnou práci s dětmi znám také jako jeden z nositelů čestného titulu Spravedlivý mezi národy, uděleleného státem Izrael. Na jeho založení a provozu se podílela mimojiné i významná dětská pedagožka a autorka švýcarského původu Olga Fierzová. Společně s Pitterem vytvořili založením Milíčova domu ve své době ojedinělou a pokrokovou sociální a vzdělávací instituci.22 • Výraznou dominantou nejen Žižkova, ale celé východní části pražské kotliny je vrch Vítkov, který se nesmazatelně zapsal do knih historie v roce 1420, kdy zde husité pod Žižkovým vedením a s přispěním Pražanů odrazili křížovou výpravu. Nebylo tak náhodou, že byl právě tento památný vrch za první republiky vybrán pro stavbu národního památníku. Záhy po svém otevření v roce 1938 byl však Památník národního osvobození zabrán nejrpve nacisty a poté režimem komunistické strany. V roce 1950 došlo k osazení monumentální sochou Jana Žižky. Pro zajímavost: výška sochy včetně podstavce 22 m, váha jedné Žižkovy ruky 195 kg, hlavy 105 kg, meče 110 kg a ocasu koně cca 400 kg.  Havlíčkovo náměstí je na první pohled bez velkých dominant. Středobodem tohoto čtvercového náměsti s poloparkovou úpravou je pomník Karla Havlíčka Borovského. Na severní straně se však nachází kulturní památka - žižkovská radnice, v jejímž přízemí jsou z pravidla veřejnosti otevřeny výstavní prostory. Budova radnice je zdobná, ve stylu neorenesance. Na věži jsou hodiny, jako výzdoba figuruje například i znak Žižkova. Beltémská kaple na Žižkově (Prokopova ulice, č. o. 4) je zcela jistě jedním z klenotů této městké části. Ačkoliv si mnozí pod pojmem Kaple Betlémská vybaví svatyni na Starém Městě Pražském, má i Žižkov svoji Kapli. Navíc ukrytou v nádvoří jednoho z typických žižkovských domů. Unikátní není jenom její poloha, ale také její interiér v duchu unikátního českého kubismu. Jedná se patrně o jediný skutečně dochovaný kubistický interiér v Česku.24 • Pouze o pár metrů dále se na téže ulici jako radnice a Betlémská kaple nachází také velmi atypická "jezdecká" socha spisovatele Jaroslava Haška. Dílo sochaře Karla Nepraše, které v těchto místech Žižkova připomíná fakt, že právě zde vznikal pod Haškovým perem jeho Dobrý voják Švejk. • Z mnohých dalších zajímavých míst a pohledů, případně míst vhodnýh pro ukončení či zastavení vycházky na území Žižkova lze zmínit například 303 metrů dlouhý Žižkovský tunel pod vrchem Vítkov; Atrium na Žižkově, svého času (počátky 18. století) barokní kostel Povýšení svatého Kříže, dnes kulutrní a výstavní prostor a občerstvení, to vše ukryté mezi Žižkovskými činžáky; husitské reliévy Martina Velíška v ulici U božích bojovníků; 40 metrů vysoká malba vodopádu na fasádě panelového domu na rohu ulic Kubelíkova a Táboritská; parkově upravné Žižkovo náměstí s dětským hřištěm; Palác Akropolis na rohu Kubelíkovi a Nejedlého; jednou z dominant čtvrti je také 73 metrů vysoká věž neogotického kostela svatého Prokopa; nedaleko Kostnického náměstí, v ulici Štítného, sídlí Žižkovské divadlo Járy Cimrmana; dále podél Seifertovy ulice blíže k Novému Městu Stadion FK Viktoria Žižkov, (jeden z tradičních pražských klubů, který je zmíněn i v doprovodné brožuře) na kterém domácí Viktoria Žižkov začíná z úcty k tradici svoje domácí zápasy v dnes již velmi netradičním a ve vyšších soutěžích ojedinělém čase, vždy v neděli v 10:15 dopoledne.  Téměř na samé hranici katastru Žižkova stojí dům Radost, donedávna zvaný Dům odborových svazů - jedno z významných děl československého funkcionalismu a první český mrakodrap. Na jeho místě dříve stávala Žižkovská plynárna, která však musela ustoupit potřebám Všeobecného penzijního ústavu (demolici předchozí stavby a "cestu" jedné zbloudilé cihly při odstřelu ekrazitem popisuje velmi poutavou formou citát v publikaci Pražské domy vyprávějí...III).

​